Všichni děti zůstaly sedět ve třídě. Přes všechnu zvědavost co se venku bude odehrávat se dokázaly ovládat. Věděly co by je čekalo po opuštění třídy a tak seděly v naprostém klidu a pokračovaly na svém úkolu. Malá Eliza se neskutečně bavila. Schovávala se učitelce, protože věděla, že ona to jen tak nevzdá. Slečna Marryldová už měla Elizabethy plný zuby. "Přísahám, že až tě chytím ten elán z tebe vymlátím." vyhrožovala. El si z toho nic nedělala, schovávala se dál. Za keře za stomy za roh školní budovy. A když ji slečna zahlédla, dostala nekontrolovatelný záchvat smíchu.
Po 20 minutách se mladý hoch jménem Matthew Bennet přes všechen strach vydal podívat co se odehrává před školou. Jakmile vyšel před školu, zamrazilo ho v zádech a zabolelo u srdce. Viděl tam jejich učitelku Marryldovou jak leží v kaluži krve. Ležela v moři svého života. Chlapec nebyl schopen vydat ani hlásku, byl na pokraji zhroucení. Rukama se opíral o budovu školy a zalitoval že nezůstal sedět ve třídě. Rozhodl se najít malou El. Po dvou minutovém hledání jí našel schovanou v křoví. Zarudlé oči od nepřekonatelného pláče byly plné strachu a hrůzy. Zvedla se, ale nebyla schopna promluvit. Byla v šoku. Po minutovém ticho ji Matthew odvedl za ředitelem školy. To už ovšem zvonilo na velkou přestávku a jak bylo ve zvyku, že se vždycky chodilo ven, tak se před školou utvořila skupina žáků a učitelů hledících na mrtvé tělo paní Marryldové.
Ředitel školy byl ohromen. Začal se Elizy hned vyptávat co se stalo. Ona však mlčela. Po 15 minutách přijela dnes asi řečeno policie, tehdá městská stráž. Odvezli El na stanici. Eliza měla strach. I přes to, že to byla dcera starosty byla číslo 1 z podezřelých. Odpověděla na všechny položené otázky. Jenom na jednu nemohla pořádně odpovědět. "Kdo zabil paní Marryldovou?" neustále se ptal vrchní strážník. "Já nevím, přišel tam nějaký chlap a pak jsem se schovala. Měla jsme z něj strach." toto byla její neustálá odpověď. Po několika hodinovém výslechu Elizabeth odvezli domů, kde na ni čekala její milující rodina.