Zimní čas.

Dívka stojící u brány

dívající se do tmy,

úsměv na rtech má,

i když štěstím není naplněná.

Když ji tam vidíš jen tak stát,

tuhne ti krev v žilách.

Vypadá jako panenka,

nebo je snad mrtvá?

Skoro ani nemrká,

jen tam tiše stojí.

Co myslí se jí honí,

nikdo z nás však netuší.

Byl to zrovna zimní čas,

když tam zase stála,

dívala se do prázdna,

ale za světla.

Všichni mohli vidět to,

co vždycky se skrývalo.

Plakala a plakala,

pomoci jí nebylo.

Zimní čas,

každý rok.

Před Vánocema tam stojí,

čeká a doufá...